Oligopol s dominantnн firmou

Vznikб tam, kde je pro silnou firmu vэhodnй pшenechat ибst trhu slabљнm konkurentщm. V rбmci vмtљн ибsti trhu, kterэ si ponechб se pak silnб oligopolnн firma chovб jako monopol.

Cenovй vщdcovstvн - menљн firmy v odvмtvн respektujн cenu, kterou urиila dominantnн firma, protoћe vzhledem ke svй velikosti nerealizujн ъspory z rozsahu a jejich nбkladovй podmнnky jsou proto ve srovnбnн s dominantnн firmou horљн.

Monopolistickб konkurence
(rovnovбha firmy a rovnovбha odvмtvн)

Nejvнce pшipomнnб dokonalou konkurenci.

Zбkladnн pшedpoklady
1) velkэ poиet firem v odvмtvн
2) diferencovanэ produkt
3) neexistence bariйr vstupu firem do odvмtvн

Monopolnн konkurence pшedstavuje trh s mnoha vэrobci, jejichћ pohyb mezi odvмtvнmi je zcela volnэ. Avљak kaћdб firma vyrбbн natolik diferencovanэ produkt, ћe sama stanovн jeho cenu. To znamenб, ћe v rбmci svйho produktu mб monopolnн postavenн a monopolnн sнlu.

Z tйto situace vyplэvajн dvм okolnosti
1) Jelikoћ mб firma monopol nad svou produkcн, sama stanovн cenu. Klesajнcн poptбvkovб kшivka po produkci firmy je pomмrnм vysoce elastickб, protoћe шada ostatnнch firem prodбvб blнzkй substituty. To, ћe je poptбvkovб kшivka sklonмnб znamenб, ћe firma mщћe v krбtkйm obdobн realizovat monopolnн zisk.
2) V dlouhйm obdobн je tento monopolnн zisk stlaиen na nulu v dщsledku volnйho pohybu mezi odvмtvнmi. Jestliћe stбvajнcн firmy v odvмtvн dosahujн monopolnн zisky, pшilбkб to novй firmy v odvмtvн bude vнce firem a poptбvka po produkci kaћdй jednotlivй firmy klesne. To se v grafu projevн posunem individuбlnн poptбvkovй kшivky doleva. Novй firmy pшichбzejн do odvмtvн tak dlouho, dokud nenн monopolnн zisk nulovэ.

Monopolnн konkurence
a) v krбtkйm obdobн - je rovnovбha firmy v monopolnн konkurencн podobnб rovnovбze monopolu. Rovnovбћnэ objem vэroby firmy je odvozen z prщseинku kшivek meznнch pшнjmщ a meznнch nбkladщ. Rozdнl mezi prщmмrnэmi pшнjmy a prщmмrnэmi nбklady znamenб existenci monopolnнho zisku, coћ vede k pшнlivu jinэch firem do tohoto odvмtvн.
b) v dlouhйm obdobн - tento pшнliv novэch firem zpщsobн posun poptбvkovй kшivky po produkci kaћdй firmy doleva. Cena umoћтuje firmм pokrэt jejн nбklady, to vљak nenн situace, kterб by pшilбkala dalљн firmy.

Mikroekonomie 7 - Typy firem a jejich cнle

Typy firem v trћnн ekonomice. Zisk jako hlavnн podnмt podnikбnн. Alternativnн cнle firmy. Financovбnн firem (vnмjљн a vnitшnн zdroje financovбnн).

Typy firem v trћnн ekonomice

Z hlediska vlastnickэch vztahщ rozliљujeme:
1) Firmy v individuбlnнm vlastnictvн
podnikatel hospodaшн sбm na vlastnн ъиet, ruин celэm svэm majetkem za svй zбvazky. Vэhodou je pruћnost, nevэhodou je omezenost zdrojщ na rozvoj (zбvisн na kapitбlu majitele a ъvмru).
2) Obchodnн spoleиnosti (partnerstvн)
jde o sdruћenн kapitбlu dvou i vнce osob. Vэhodou je vмtљн dostupnost kapitбlu, nevэhodou vмtљн prбvnн sloћitosti vzniku firmy.
3) Akciovб spoleиnost
vмtљн moћnosti zнskбnн kapitбlu vydбnнm akciн (akcie - CP pшinбљн majiteli prбvo spolurozhodovat, prбvo na dividendu, prбvo na likvidaиnн zщstatek). Zisk a.s. se tedy dмlн na nerozdмlenэ zisk urиenэ na rozvoj firmy a na zisk rozdмlenэ mezi akcionбшe v podobм dividend. Problйmem u akciovэch spoleиnostн je stшed zбjmщ akcionбшщ s managementem (akcionбшi chtмjн dividendu z investovбnн, atd.)

Zisk jako hlavnн podnмt podnikбnн

Zisk je hlavnнm cнlem firmy a jako takovэ pшedstavuje hlavnн podnмt k podnikбnн. Prostшednictvнm zisku firma prokazuje svoji ъspмљnost nejen ve vztahu ke svэm vlastnнkщm иi pracovnнkщm, ale i k partnerщ a konkurenci.
Zisk je pшedpokladem tvorby dalљнch zdrojщ, investicн, technickйho rozvoje apod.

Maximalizaci zisku mщћeme rozdмlit na dvм sloћky:
1) Sniћovбnн nбkladщ na vэrobu, vyhledбvбnн ъspor.
Ve velmi dlouhйm obdobн pak velikost zisku ovlivтuje uplatтovбnн technickйho pokroku, kterй vede ke zvyљovбnн produktivity prбce a tнm ke sniћovбnн nбkladщ.

2) Maximalizace pшнjmщ. V podmнnkбch dokonalй konkurence je cestou ke zvyљovбnн pшнjmщ zvyљovбnн objemu vэroby. V nedokonalй konkurenci rщst objemu vэroby mщћe vйst dokonce k poklesu pшнjmщ. Proto v nedokonalй konkurenci nenн maximalizace objemu produkce jedinou moћnostн zvyљovбnн pшнjmщ, pouћнvajн se hlavnм:
a) cenovб konkurence
snнћenн ceny z dщvodщ zvэhodnмnн pшed konkurenty
b) necenovб konkurence
rщznй metody, je nбkladnб
c) dбle se napш. pouћнvб pohyb cen hlavnнho vэrobku a komplementщ. Snнћenн ceny hlavnнho vэrobku vyvolб rщst poptбvky a tнm i rщst poptбvky po zdraћenйm komplementu.

Alternativnн cнle firmy

Jelikoћ v praxi nenн dost moћnб maximalizace zisku, jelikoћ firma nemб dostateиnй mnoћstvн informacн.

Nejиastмjљн alternativnн cнle firmy:
1) dosaћenн uspokojivй vэљe zisku
2) dosaћenн urиitйho podнlu na trhu
3) snaha dlouhodobм pшeћнt
4) rщst a expanze firmy

Alternativnнmi teoriemi popisujнcнmi rozhodovбnн firmy jsou manaћerskй a behavioristickй teorie a dalљн varianty zaloћenй na nejrщznмjљнch principech.

Manaћerskй teorie firmy

Zamмшujн se na chovбnн velkэch firem, kterй jiћ nejsou шнzeny vlastnнky, ale profesionбly - manaћery. Zahrnuje rщznй koncepce, kterй mohou bэt odliљnй od zбjmщ vlastnнkщ (napш. ziskovэ cнl firmy se mщћe mмnit v ъsilн o maximalizaci zisku).

Model firmy maximalizujнcн obrat
Vysvмtluje chovбnн firmy v nedokonalй konkurenci, kterй je podmнnмno cнlovou funkcн manaћerщ v podobм maximalizace celkovйho pшнjmu: TR=P * Q

Firma maximalizuje obrat, najde svй optimum v Q2, tedy MR=0. Pokud by byl objem produkce vyљљн a MR<0, dochбzelo by ke snнћenн obratu. Jedinм v bodм MR=0 nemб firma dщvod mмnit objem produkce. V tйto ибsti MR<MC se firma maximalizujнcн obrat vzdбvб ибsti zisku (0?MR<MC).

Je-li poptбvka elastickб, obrat s rщstem objemu produkce roste, je-li neelastickб, obrat klesб. Obrat je tedy maximбlnн pokud se elasticita poptбvky rovnб jednй.

Bod jednotkovй elasticity je bodem maxima obratu, vyљљн objem produkce znamenб pokles pшнjmщ.
Firma maximalizujнcн obrat vyrбbн vyљљн objem produkce za niћљн cenu, neћ firma maximalizujнcн zisk.